Přednáška GM Roberta Cveka (video)

Skončila druhá světová válka a rok po ní v roce 1946 umírá mistr světa Aljechin. V roce 1948 se v Haagu a Moskvě uskutečnil pětikolový turnaj mezi pěticí hráčů, jež opanoval Michail Botvinnik. Ten se s drobnými přestávkami udržel na šachovém trůně 15 let, než jej definitivně v roce 1963 sesadil Tigran Petrosjan. FIDE, mezinárodní šachová federace, rovněž určila pravidla, jak se bude o titul bojovat: (zjednodušeně) výsledkem bylo, že se mistr světa každé tři roky utká s vítězem turnaje kandidátů, do něhož se hráči kvalifikují z mezipásmových turnajů. Pokud zápas o titul mistra světa prohraje, má právo na odvetný zápas. Toto pravidlo skončilo v roce 1963, čímž ukončilo éru patriarchy Botvinnika.

S různými obměnami (například turnaj kandidátů se hrál i jako vyřazovací zápasy, či se mění podoba samotného zápasu o titul) se ale takto hrává dodnes. Stačí se podívat na právě vrcholící zápas o mistra světa mezi Carlsenem a Nepomniachtchim.

Prvním vyzyvatelem Botvinnika se stal David Bronštejn, skvělý taktik, autor šachového bestselleru Mezinárodní turnaj velmistrů a specialista na Královskou indickou, když v turnaji kandidátů roku 1950 porazil v „prodloužení“ Isaaca Boleslavského. Samotný zápas s Botvinnikem skončil remízou 12:12, což ponechalo titul v rukou Botvinnika. Výše zmíněná kniha popisuje turnaj kandidátů, jež se odehrál v roce 1953 v Curychu a jehož se zúčastnilo 30 velmistrů, kteří spolu sehráli těžko představitelných 30 kol (každý hráč odehrál 28 partií). Tento skvostný turnaj vyhrál Vasilij Smyslov, s Botvinnikem však také jen remizoval. Změnu na šachovém trůně přinesl až rok 1957, kdy Botvinnika vyzval znovu Smyslov (tentokrát díky vítězství na turnaji kandidátů v roce 1956, jež se konal z velké části v Amsterodamu a kde hrál mimochodem i náš Miroslav Filip). V odvetě o rok později ale s Botvinnikem prohrál. Podobný osud čekal i čaroděje z Rigy, Michaila Tala. Ten Botvinnika v roce 1960 porazil, ale o rok později – nemocen – s ním prohrál a titul se vrátil do starých dobrých rukou.

Mladičký Boris Spasskij debutoval v turnaji kandidátů v roce 1956, avšak o tři roky se do něj vůbec neprobojoval. Přesto se velkých úspěchů dočkal a o jeho soubojích s Petrosjanem, souboji s Fischerem Vám poví velmistr Cvek zase někdy příště. Přednášku, ve které velmistr Cvek vzpomene i na další silné hráče, jenž se na samotný Olymp nikdy nedostali (jmenujme například Američany Reshevského či Finea, Estonce Kerese či Ukrajince Gellera), si můžete připomenout pod níže uvedeným odkazem.

Ukázka přednášky GM Roberta Cveka

Pro účastníky přednášky je k dispozici kompletní video. Heslo vám bylo zasláno do e-mailu.