Stejně jako vloni se dvorecká výprava vydala na Vysočinu, kde se u Bystřice nad Pernštejnem konalo MČR družstev v rapidovém a bleskovém tempu. Stejně jako vloni jsme zvolili ubytování mimo hrací prostory a dali jsme přednost klidu v malebné vesničce Štěpánov nad Svratkou, která leží asi 15 minut jízdy od hotelu Skalský Dvůr, kde se dvoudenní akce konala.
Na akci jsme vyrazili s denním předstihem, probírali jsme plány, ladili formu a těšili se na další prima víkend.
V sobotu v 10 hodin jsme seděli na značkách. Čekal nás osmikolový rapid v tempu 15 min + 5 s/tah. Do zápasů jsme nastupovali v sestavě: Josef Juřek, Pavel Flajšman, Jaroslav Česal, Pavel Flajšman a moje maličkost. Hrála se čtyřčlenná družstva, a tak jsme se co nejspravedlivěji střídali.
Do turnaje jsme vstupovali jako dvanáctí nasazení a hned v prvním kole jsme potvrdili roli favoritů. Ve druhém kole jsme ale dostali třetí nasazenou Lysou, bílé barvy jsme sice dokázali udržet, bohužel to ale na zápasové body nestačilo. Ve třetím kole jsme udolali mladíky z Pandy, ve čtvrtém kole jsme utrpěli těsné vítězství 2,5:1,5 s Kuřimí. Páté kolo po obědové pauze (ani polévku jsme si nemohli na hotelu doobjednat, protože kapitán neumí číst – konec interního „džouku“) nám přineslo těsnou prohru s favoritem. Zikuda Turnov B byla šestá nasazená, ale přehrála nás jen těsně (mimochodem tento zápas a zápas z třetího kola si můžete přehrát na onlinu zde).
V šestém kole jsme vysoko porazili Vyšehrad A. Nutno ale podotknout, že zápas rozhodně tak jasně nevypadal. Vše jsme měli tedy skvěle rozjeto! V následujících dvou kolech jsme potřebovali uhrát 3 body, tedy jednou vyhrát. V sedmém kole jsme dostali silnou, osmou nasazenou Bohemku a zápas měl grády! Nejprve velice rychle na rychle na první zvítězil Pepa Juřek, který přímo rozdrtil mezinárodního mistra Petra Zváru. Černými remizovat neměl sebemenší problém Pája Flajšman; rychle jsme tak vedli 1,5:0,5. Já si v tu chvíli vzpomněl na poučku Ivana Hausnera: „Chceš-li remizovat, jdi soupeři po krku!“ Obětoval jsem tedy zajímavým způsobem figuru a partie se rázem hrála na tři výsledky. Bohužel poslední chybu jsem udělal já, a jelikož partii prohrál i Jaroušek, smolně jsme zápas prohráli 1,5:2,5. I tento zápas si můžete prohlédnout na výše uvedeném odkazu.
Poslední kolo jsme zuby-nehty udrželi remízu s Porubou B, když se vůbec, ale vůbec nepovedla partie mně s Pepou. Remízu, která nám zajistila celkové dvanácté místo, tak vybojovali Pavel s Michalem. Obhájili jsme tak nasazení, přesto to bylo hořkosladké: umístění v první desítce bylo za dveřmi. Stačilo je otevřít…
Velmi dobře odehrál první šachovnici Pepa Juřek (4/7), dokonce o půl bod více získal Pavel Flašjman (4,5/7), Jarda Česal nahrál dva body z šesti partií, fantastickou formu z poslední doby potvrdil Michal Polák (5/6), mně se bohužel nepodařily poslední dvě partie, a tak to byl dosti mizerný výsledek: 2,5/6.
Bohužel se z Plzeňského kraje přihlásilo jen jedno další družstvo, tím byl tým Sokol Domažlice (Adam Rudlof (3,5/8), Denisa Dominiková (1/8), Martin Vašíček (3/5), Jáchym Handlovský (3/6) a AFM Miroslav Jandečka (2/5)). Domažlice si nakonec polepšily o jedno místo, když skončily 35. a nechaly za sebou tři další týmy. Nejvýraznějším úspěchem je výhra Adama Rudlofa nad velmistryní Evou Kulovanou.
Ale zpátky ke dvoreckým… Večer jsme poctivě trénovali a ujasnili si, že tentokráte si desítku nenecháme ujít. Sestavy jsme na blesk proházeli: jedničku jsem dostal na starosti já, dvojku Michal. Pája se ujal třetí desky, čtvrtou hrál Pepa, náhradníkem byl Česílko. Opět jsme se střídali, jak to jen šlo. Čekalo nás 13 kole tempem 3 min + 2 s/tah.
Jako dvanáctí nasazení z jednačtyřiceti týmů jsme začali jasnou výhrou 3,5:0,5 nad Jundrovem B, pak jsme stejným výsledkem padli s jedním z favoritů, s Moravskou Slavií Brno A. A následovala krize, nutno podotknout, že v ideálním čase: nejprve jsme prohráli s Jihlavou B 1,5:2,5, poté jsme remizovali s jejich Céčkem. Na obrat nám zbývalo ještě hodně času a tento střemhlavý let jsme stihli vybrat. V západočeském derby jsme uhráli po vítězství 4:0 tři body proti Domažlicím (v paměti nám jistě zůstane nervy drásající koncovka mezi Pavlem a Denisou). V šestém kole jsme uspěli proti Kuřimi, 3:1 jsme porazili i těžký Tábor (hráči jako David Hák či Milan Borkovec se zvláště černými kameny neporážejí každý den). V posledním kole před obědovou pauzou jsme podlehli těsně opět Turnovu B: hráli jsme statečně, vycenit zuby jsme dovolili jen jejich jedinému velmistrovi Pavlu Šimáčkovi hrajícímu na druhé desce.
Plán po obědě tak byl zcela jasný: 3x vyhrát, 2x prohrát, hlavně neremizovat! To bude stačit… No, a když tohle řekne kapitán…
V devátém kole jsme byli favority proti Lokomotivě Brno, která byla sedmnáctá nasazená. Zápas se nám ale vůbec nepovedl, prohráli jsme jej 0,5:3,5. Tak nějak jsem ale cítil, že to nevadí, že se musíme držet výše uvedeného cíle. Desáté kolo vypadalo všelijak, jen ne dobře. Naštěstí se hodnotí pozice na konci. Ani nevím, jak se to povedlo, ale vyhráli jsme 3:1 (chvíli to vypadalo přinejlepším naopak). V jedenáctém kole jsme zvládli těžký zápas s Pardubicemi. Po dvou relativně rychlých remízách na první a čtvrté desce zápas zkušeně rozhodly naše prostřední desky Pavel s Michalem.
Nyní jsme věděli, že přijde těžké sousto: první nasazená Lysá se čtyřmi titulovanými hráči. Výsledek? Prohra 1:3, já byl utahán v objektivně remízové koncovce mistrem blitzu Jakubem Půlpánem, prohry si připsali i Pája s Jardou. Skvělého výsledku dosáhl Michal, který porazil IM Martina Červeného, a to dokonce černými kameny. Z posledních 4 kol jsme si tedy připsali dvě výhry a dvě prohry, nyní jsme, abychom mohli atakovat desátou pozici, museli zvítězit. Los byl poměrně krutý: Bohemians, na ty jsme z rapidu neměli úplně pěkné vzpomínky.
Ale… Mně se povedlo na první partii v hodně ostré partii udržet Bohuslava Dubanského, Jarda remizoval s Ondřejem Staňkem a přesvědčivou výhru černými nad Kubou Petrem zaznamenal Pája Flajšman. Pak už stačilo, aby Michal udržel horší koncovku s IM Zvárou, což se mu nakonec hrdinsky povedlo.
Nyní nastal okamžik čekání. Dostaneme se do desítky? Nakonec to klaplo s velkou rezervou, jsme osmí! Nikdo nevěřil, můžeme slavit!
A jak se nám dařilo na jednotlivých šachovnicích? Mně se poměrně zdárně povedlo držet první desku (4,5/11), Michal se po nepovedeném startu (2/7) stal po obědě držákem a dostal se na celkových 5,5/11. Nejlepšího výsledku dosáhl Pavel, který zaznamenal úctyhodných 9/11. A i seniorní část výpravy si uhrála své: Josef Juřek získal 5/9, Jarda Česal nasbíral 5 bodů z deseti partií. Naše partie z druhého a dvanáctého kola (a libovolné další partie z MČR v blesku) si můžete přehrát v již zmíněném odkaze pod záložkou Blitz.
Domažličtí po rapidu vyrazili do Brna, kde se konal ligový duel mezi domácím Artisem a Viktorií Plzeň, který hosté vyhráli 3:0. Zde tedy na nedělní blesk nabírali síly kolegové z Domažlic, kteří do turnaje vstoupili ve stejné sestavě, jen se prohodili Martin s Denisou. Domažlice byly 34. nasazené a polepšily si hned o osm míst. Adam nahrál p3,5ět bodů z dvanácti, Martin šest z jedenácti, Denisa 3,5 z jedenácti, Jáchym 1,5 z osmi a Míra 2 ze šesti; jednou měli hráči Domažlic volno.
Zbývá nám doplnit celkové vítěze. V rapidu zvítězil s bilancí sedmi výher, jedné remízy a žádnou porážkou tým ZIKUDA Turnov A (GM Václav Finěk, IM Cyril Ponížil, FM Jáchym Šmolík a IM Lukáš Vlasák). O dominanci tohoto týmu svědčí fakt, že všichni jeho hráči vyhráli nejlepší šachovnici. Druhá skončila Lípa a třetí JOLY Lysá nad Labem. Turnov si připsal double, když zvítězil i v nedělním blesku, druhé místo získala Morenda Brno A, třetí skončila první nasazená JOLY.
Víkend na Moravě jsme si velmi užili, těšíme se na další rok a doufám, že se na místě konání uvidíme a s dalšími hráči z kraje.
